Moje nejmilejšíNo kamaráde, mluvíš mě z duše. Neměl jsem ani tušení, že se trefíš se svou nej říčkou do stejného názoru. Ještě večer když jsi mě psal, že Ti vyjde článek o Tvé nej, čekal jsem nějakou divočinu. Musím přiznat, že rok co rok musím s lodí na Svitávku. Má svůj půvab jak z jara, tak i na podzim. Dokonce i za bílé nadílky, kdy se kolem toku rozprostře ticho a slunce se odráží střídavě od sněhu či vody. Pokaždé něčím překvapí. I letos. 4.2. jsem pozval kamaráda z Prahy a Brna a i přes mnoho popadan.stromů a lávek si to "každej pádler" užíval. Jsem moc rád, že nejsem sám kdo se sem stále vrací! Rony |