S tragickou nehodou na jezu Brejlov se rozhořela diskuse ohledně pilíře, který stojí polorozpadlý uprostřed bývalého jezu. Na něm teď vyhasl život portugalského studenta a dalšího vodáka před 3 roky, když oba dva nedokázali navést kánoi mimo volně stojící pozůstatek po bývalé jalové propusti. Ruina, která je každým rokem více podemleta, si kromě 2 lidských životů připsala mnoho dalších nárazů lodí. Téměř denně někdo okolo pilíře omotá kánoi a stalo se tak i po nafocení těchto fotek.

Pro středně a zkušené vodáky, kteří dokáží pilíř objet, místo nepředstavuje žádný problém. Pro začátečníky, kterých je na řece většina, je to smrtelná past. Řešením celé situace by mohlo být zbourání pilíře. Má se to ale opravdu udělat? Druhou variantou by mohlo být odstranění prken z propustě, čímž by většina vody tekla mimo nebezpečné místo. Jenže proud již zahloubil koryto řeky natolik, že ani odstranění prken z propusti by neznamenalo zásadnější změnu průtoků přes jez a tím snížení rizika. Kromě pilíře jsou pod vodou ale ještě trčící železné traverzy, které jsou výrazným skrytým nebezpečím pro každého.

Asi těžko žádat majitele jezu či jiného místa, na němž dojde k utonutí, aby ho odstranil či upravil. Začínající vodáci by měli být natolik odpovědní, že si nejprve zjistí informace o řece a naučí se alespoň základní ovládání lodě. Pokud by toto platilo, nehod by výrazně ubylo a to nejenom zde. Jenže pilíř není nebezpečný jsem pro začátečníky, a může představovat výrazné riziko i pro zkušené vodáky. Statika této uměle vytvořené stavby je natolik narušená, že hrozí její zřícení. Při frekvenci lodí je to poměrně reálné. A pokud by to na nikoho náhodou nespadlo, dojde stejně k zablokování koryta kamením a tím opět k vytvoření překážky v řece. Jak tedy postupovat – odstranit stavbu nebo ji nechat dále stát?

Pro další konání je důležité to, jestli je stavba ještě vůbec jezem a jestli má platné povolení pro nakládání s vodami. Pokud povolení nemá, rozhodne vodoprávní úřad podle § 15 odst. 7 o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami. A jestli se ještě jedná vůbec o jez, může opět rozhodnout vodoprávní úřad dle § 55/4 vodního zákona. Když není vodním dílem, pak je určitě stavbou a spadá pod stavební úřad.

Pokud by se jednalo o vodní dílo, je povinností vlastníka (dle § 59 odst. 1 vodního zákona) písm. b) udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů, či písmena d) provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru.

Když vlastník tyto svoje povinnosti neplní, provede je někdo jiný na náklady vlastníka (viz § 59 odst. 5 vodního zákona: Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát. a § 47 odst. 4 písm. c: Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti: c) udržovat v řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad (§ 59 odst. 3)).

Bohužel místně příslušný vodoprávní úřad koná se značným zpožděním, jak jsme si mohli ověřit na jiných případech, a též majitel jezu dlouhodobě nekomunikuje, protože trvale žije v USA. Podnět na odstranění stavby byl již údajně podán, ale nebylo to za vodáky. Uvidíme, jak celá situace dopadne. Celá fotogalerie pilíře je na vsz.rajce.idnes.cz.

Petr (právní rozbor Petra H.)