Jizera je řeka mnoha tváří. Pramení v Polsku nedaleko za státní hranicí. V Čechách pak odděluje Krkonoše a Jizerské hory. Vodácky přechází od drsného horského šutroviště, přes letní vodáckou řeku s mnoha jezy na středním toku až po uklidňující dolní část s ústím do Labe. Přiznám se, že mám k Jizeře kladný citový vztah, vždyť je to taky moje první splutá řeka.

Jizera z Malé Skály

Splouvání Jizery z Malé Skály představuje v létě nejobvyklejší splouvaný úsek. Bývá sjízdný po většinu roku, proudící a na techniku splouvání nenáročný. Existují tu četné půjčovny, o slunečných letních víkendech bývá tak úsek Malá Skála – Dolánky přecpaný jejich klienty.

Ovšem to se vám na podzim nestane. Přijíždím vlakem poslední říjnovou neděli do železniční stanice Malá Skála. Odtud je to k Jizeře jen něco přes 200 metrů, kde u cyklostezky nafouknu pálavu.

Poblíž nádraží leží u Jizery ještě jedna zajímavost – trochu záhadný domeček s nerezovou trubkou, kterou po celý rok odtéká chladná čirá voda. V letních parnech se tu občas někdo sprchuje. Při silných mrazech v zimě tu mohou narůstat třpytivé ledové náteky. Jedná se o přepad jímané čisté podzemní vody z hlubšího artéského vrtu.

Vyplouvám už pod připojením náhonu od jezu v Malé Skále. Proudící voda mě nese pod lávku a pak do zatáčky okolo ostrůvku.

Ostrůvek se dá obeplout po obou stranách, můžete si vybrat. Řeku přetínají nové lávky, využívané vedle pěších a cyklistů také dosti rozšířenými koloběžkami.

Obdivuju podzimně impresionisticky zbarvené listí. V čisté vodě se pod hladinou vlní šlahouny vodních rostlin, připomínající dlouhé zelené vlasy divoženek.

Na podzim je tu klid. Vyplaším hejna kachen divokých a morčáků. Vzduchem se mihne skorec - trochu obézní ptáček ve fraku. Opuštěným zalesněným kaňonem okolo pastviny s roztroušenými ovcemi připlouváte k železničnímu mostu u vesničky Rakousy.

Po chvíli po levé straně míjíme oblíbenou hospůdku Zrcadlová Koza s kempem. Bývá tu instalovaný prám na laně, sloužící jako přívoz. V létě přeplňují pláž i restauraci výletníci, na podzim je místo romanticky poloopuštěné.

Po voleji připlouvám k nesjízdnému jezu Dolánky. Jeho historickou fotku z roku 1974 dohledáte zde. Za normální situace jde s úspěchem přistát vpravo a jez obtáhnout.

Pokud protéká řekou málo vody, tak do 5 kubíků za sekundu, směřuje většina vody rovně do náhonu, který se jmenuje Malá Jizera. Pak bývá lepší plout vlevo a obtáhnout loď po levém břehu po lesní cestě do náhonu. Taky jsem Malou Jizeru využil v zimě, když byla klidná voda v hlavním korytě Jizery pod jezem až k Turnovu zamrzlá.

Malá Jizera

Malou Jizerou voda klidně a soustředěně proudí k Turnovu. Zpočátku mezi navigačními zdmi, pak už jen mezi zalesněným svahem se skalkami vlevo a turistickou cestou vpravo.

Z Malé Jizery můžete přes stromy a údolí vpravo vidět i budovy zámku Hrubý Rohozec. Nebo se tu dají v příhodném období sbírat z lodi houby, maliny a další lesní plody.

Bohužel po necelých dvou kilometrech přehrazuje v Turnově náhon budova vodní elektrárny s oplocením. Pro další plavbu je třeba přetáhnout loď několik set metrů doprava po louce do hlavního koryta Jizery. Půjdete okolo občerstvení místního pivovaru a u Jizery přes nasypanou písečnou pláž s molem a přístupen do vody.

Jizera od Dolánek

Pokud je vody v Jizeře dost, je jednodušší přetáhnout jez Dolánky vpravo. To pak pod jezem proplouváte mezi písečnými plážemi s omletými kousky barevných sklíček, přes drobnou vlnku brodu a pod železnou modrobílou lávkou dál k Turnovu.

Poměrně brzo doplujete na dlouhý volej jezu. Klidná voda se tu pohybuje jen při vyšších průtocích. Hladina bývá na podzim posetá barevným listím.

V Turnově můžete plavbu ukončit, dobré přistávací místo se schody najdete na levém břehu před mostem. Železniční nádraží leží ve vzdálenosti necelý kilák na břehu pravém kousek do kopce.

Jizera od Turnova

Pokud poplujete dál, je nezbytné přenést nesplavný vysoký jez. Vpravo před jezem u továrního objektu Juty se nachází pohodlná přistávací plošina ležící na železných roštech nad rybím přechodem.

Podplujete další silniční most a řeka vás nese pryč z průmyslového městečka, kde vznikají i šperky z českých granátů.

Voda pod Turnovem většinou mírně teče, lokálně se vyskytují i drobnější peřejky.

Doplouváte na volej další překážky v plavbě, kterým je 3 km od Turnova jez Přepeře. V létě se tu můžete občerstvit v přistaveném stánku na levém břehu zhotoveném ze starého autobusu. Bývá tu také pěkné koupání, ale přes spádovou desku jezu po nedávném zvýšení hltnosti místní elektrárny většinou už neteče žádná voda.

Nesjízdný jez obnáším vlevo po louce, betonové rampě a pískovcích v korytě. Na laguně pod jezem se pak snažím dostat co nejvíce vpravo – do proudu odtékající z elektrárny. Následuje proudný úsek s drobnými peřejkami. Před silničním mostem v Ploukonicích (km 72,7) se proud zklidní. Po voleji jezu Svijany podplouvám silniční a pak železniční most.

Ve Svijanech můžete svoji plavbu po 20 kilometrech od Malé Skály ukončit a navštívit třeba místní vyhlášený pivovar. Vpravo před dálničním mostem se nabízí docela pěkné přistávací místo.

Naopak, pokud pokračujete dál, je lépe přistát za dálničním mostem vlevo a po louce obtáhnout další nesjízdný jez okolo rybího přechodu.

Závěr

Mám ale podezření, že název řeky aktuálně připomíná spíš na četné nesplavné jezy a nadrženou vodu nad nimi (Jizera upraveno z „Jezera“?). S tím by bylo vhodné něco dělat. Vždyť pokud jde postavit rybí přechod, neměl by snad být zásadní problém ho spojit s vodáckou propustí a řece alespoň lokálně vrátit její původní rychlý proud.

Ahoj Eki