| Diskuse nad článkem |
Krása, Kouďa, 10/31/2019 9:22 AMopět díky za krásné počtení. Taky mám ženušku, co mi dala voda. Ach, ty naše řeky, ty umí  Reply
|
Pádla nalevo, Guma, guma.plovouci~seznam.cz, 10/31/2019 9:46 AMAle jo, byl, matka je vždy jistá. Jenom bys s polovičním vodáckým DNA asi nenajížděl ty každoroční dávky...:) Jinak jsem si na první fotce všiml, že všichni drží pádlo na levé straně. To bude asi umocněný brzdný a přistávací manévr než nějaké provorepublikové specifikum s pádly na jedné straně...Neříkala babička něco o technice? Reply
|
|_Re: Pádla nalevo, HH, 10/31/2019 2:29 PMTo je kanadský způsob pádlování, který naprosto zapadá do prvorepublikové trampské romantiky. To nemůžeš posuzovat dnešníma očima, kdy se jezdí na lodích lehčích a bez kýlu, tedy mnohem náchylnějších k přetáčení. Reply
|
|_Re: Pádla nalevo, Eki, 10/31/2019 8:08 PMAhoj a děkuju všem za reakce  Babička se o techniku moc nezajímala, jako dodnes většina našich háčků. Mají pravdu ti, co píšou, že ty žebrovky byly málo točivé. Na druhou stranu na většině těch fotek probíhá pádlování normálním dnešním způsobem, "kanada" jen občas.  Reply
|
|_Re: Pádla nalevo, Honza, 11/3/2019 8:14 AMAno, pravda pravdoucí. Kanaďané (a nejen ti) tak opravdu pádlují. Sice to vypadá děsně, ale zabrat na druhé straně je účelnější než na té "své" dávat kontra. Reply
|
|_Re: Pádla nalevo, Český Honza, 10/31/2019 3:01 PMPodle vody za lodí vidíš, že loď točí doprava. Tyhle lodě měly kýl a zatočení s nimi byla dost makačka ... kdo to nezažil, neuvěří. Proto všechna ta pádla vlevo. Reply
|
|_Re: Pádla nalevo, Guma, 10/31/2019 8:00 PMMyslíš doleva (z pohledu vodáka), ne? Když vyjdu z toho, že je někdo fotí ze břehu nebo ostrůvku od Kotvy Braník, tak nemuze být daleko od nich (teleobjektiv nepředpokládám). Asi můžeme vyloučit, ze zabírají, aby to napalili čelem na břeh (podle mne tam byly kameny už tehdy). Takže jediné, co mne napadá je, že se snaží prirazit pravým bokem ke břehu. Všechna padla ponořená ve vodě vlevo loď stočila doleva. Teď už je loď ve švungu a oni to nechávají bokem dojet se zvednutými padly. Toto je moje hypotéza a sazim na ni pivo a rum. Plnění poskytnu v Praze a okolí nebo příští rok někde na vodě :) Reply
|
Stačí jezdit na vodu, Jirka, jirimuric~seznam.cz, 10/31/2019 11:10 AMMoc krásný článek. My jsme na tom doma skoro stejně. Sice tedy vlastní kánoi nevlastním, ale kdybych nejezdil na vodu, tak bych nepotkal svoji ženušku, a naše tři robátka by tady taky nebyli. Takže z toho plyne, netřeba kánoi vlastnit, ale důležité je na vodu jezdit.  Reply
|
Pradědečkova žebrovka ..., Český Honza, 10/31/2019 3:09 PMPřekonávání jezů a zvlášť peřejí, třeba Svatojánských proudů, na vorech bylo oblíbenou zábavou nepříliě zdatných jezdců. Žebrovky se prorazily velmi lehce (dýha a plátno), zato o to hůř se spravovaly. Plavci prý mívali pevnou taxu - džbán piva za loď. Podle velice špatně dochovaných převodů měr a vah to bylo asi tak pět piv. Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., žralok, 11/1/2019 7:49 AMžebrovky neměly dýhu , ta se dávala až později bez žeber . Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., Standa, 11/1/2019 10:58 AMNeměly dýhu? - no něco tam přece být muselo, přeci samotná žebra s plátnem by nestačila. Právě přes žebra se dala dýha a to vytvořilo skelet, na který se přidělalo plátno. No a kánoe bez žeber se staví spíše z latí než z dýhy, ta by asi samotná nestačila, ne? Či se mýlím? Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., Střelec, 11/1/2019 1:59 PMTehdejší žebrovky byly stavěný jako klasický velký dřevěný lodě - kýl, žebra a plaňkování, navrch pak tmelený plátno. Plaňky měly zhruba půl centimetru tloušťky (někdy i víc), což už není dýha. Taky byly dost těžký. Americký styl stavby byl z hlediska váhy i konstrukce výhodnější, evropské produkty měly sice obdobný vzhled, ale nikoliv stavbu. Jednou jsem měl možnost porovnat obě "školy" a ač ty lodě na první pohled vypadaly skoro stejně, evropská vážila proti americké skoro o polovinu víc. V čem to je, to by asi věděl Chobotničák, nebo někdo od indošů. Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., žralok, 11/1/2019 4:57 PMDřevo tam bylo , jen ne dýha Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., Honza, 11/2/2019 7:48 PMNeplést s překližkou, byla to dýha, říkalo se jí obšívka. (Kánoím z překližky jsme říkali skořepiny). Nejčastější materiály byly smrk a gabon. Gabon byl lehčí, ale křehčí. Smrk byl častější. Žebra byla jasanová. Základní délka 150 cm. Při výměně 21 žeber jsem je několik dní máčel v řece, pak šla ohnout. Žebra se přibíjela ze strany obšívky hřebíčky s názvem texle. Ze strany žeber se při zatloukání přidržovalo větší kladivo, takže texle se pak ohnula. Někdy byl potřeba pomocník, protože jeden to dokola neobjal. Vše bylo možné koupit na velkém houseboatu ve smíchovském přístavu u pana Neumana. Kýl a přední i zadní vaz (to byl ten oblouk navazující na kýl) se šroubovaly mosaznými vruty zevnitř lodě. Kila kytu, plátno, další kyt a barva. Na dráze si účtovali standardně váhu 70 kg. No, moc do toho nechybělo. V roce 1958 cena z Prahy do Suchdola byla 14,- Kč. Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., žralok, 11/2/2019 7:56 PMHezký popis , Měl jsem za to , že dýha je slabá jedna vrstva v překližce . Mé žebrovky vypadali na jednu vrstvu mnohem silnější . Je to tak ? Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., Honza, 11/3/2019 8:10 AMAno, v podstatě máš pravdu, překližka se vlastně skládá z několika dýh. Těch 5 mm to asi bylo. Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., Jan C., 11/4/2019 5:05 PMZebrovky se delaly z tenkych prken, nikoli z dyhy. Rozdil je v tloustce platu, struktury dreva a technologii. Prkno je rezane z kusu (kmene stromu....), a tedy ma strukturu dreva podle toho z ktere casti kmene je rezane (stred nebo kraje). Tim take maji ruzna prkenka ruzne vlastnosti, cehoz clovek znaly umi optimalne vyuzit napr. pri stavbe lodi. Dyha je naopak loupana ostrym nozem v tenke vrstve z rotujiciho kmene (klady). Tim padem musi byt tenka,3-5 mm je na tuto technologii prilis. Proto take nevidis v dyze letokruhy, ty jsou roztazene do plochy. Dyha je podstatne vic homogenni nez prkno a da se snadno ohybat, coz u prkna nejde, nebo omezene. Vrstvenim dyhy vznikne preklizka, kde se tuhost dosahne krizenim smeru dreviny. Tvar se da formovat a lepit z vrstev dyhy do zadaneho tvaru coby dreveny laminat. To byvala a je ta druha technologie pouzivana ke stavbe drevenych lodi - nejen kanoi a kajaku. Hotova preklizka pak je tuha a formovat se neda, nebo velmi omezene. Treti technologie je lepeni cele lodi z ctyrhrannych prutu na kopyto (positivni, konvexni) nebo profily (zebra, ktera se nakonec vyndaji). Po sundani z formy/zeber se cela skorapka dohobluje a dobrousi z obou stran, vykytuje a natre. V moderni dobe se konstrukce potahne tenkym sklolaminatem (1-2* 100g napr.), ktery je pruhledny a neni videt, cela vec vypada jako ciste drevo. Drevo tady slouzi jako nosna konstrukce i jako sandwichove jadro, a pomer mezi drevem a laminatem se da optimalisovat k danym pozadavkum. Kombinaci ruznych drev dosahnes nadhernych optickych efektu. Tahle technologie se dnes stale pouziva na "exklusivni" kajaky i kanoe, zvlaste na specialni tvary. Kolem teto techniky se roji ve svete cela armada entusiastu - profesionalu i amateru. Lidi znovu objevuji kouzlo postavit si kajak nebo kanoi vlastnima rukama a podle vlastni hlavy, event. podle koupenych vykresu nebo okopirovanim osvedcenych tvaru. A pri pouziti lehkych drevin (smrk, lipa, redwood,sitka, thuia a dalsi ... a vubec nejlehci balsa) muze byt lodicka lehoucka, tuha a navic krasna. To jsem ale trocu odbocil, omlouvam se. Honza Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., Standa, 11/5/2019 12:44 PMDíky moc za detailní rozpis stavby lodě, teď už je to snad vše úplně jasné. Já jsem si původně myslel, že na ta žebra přišla právě dýha, pro její dobré mechanické vlastnosti a malou hmotnost. Proč tam ale tedy dávali prkýnka? Byla tehdy dýha těžko dostupná či neúměrně drahá, nebo prostě radši používali ty prkýnka? Pak z toho vyplývá i ta hmotnost... Standa Reply
|
|_Re: Pradědečkova žebrovka ..., Honza Cervenka, jan.cervenka.no~gmail.com, 11/5/2019 3:32 PMDyha ma myslim smysl tak do 1-2 mm. Navic, myslim ze mechanicke vlastnosti 1 vrstvy dyhy jsou podstatne horsi nez u prkenka, i kdyz 1-2 mm prkenko asi nic moc, cili blbost. A 2mm obsivka by asi nevydrzela vubec nic. Vice vrstev dyhy je reseni (preklizka), ale to je pak uplne jina konstrukce (platove lodi, samonosna konstrukce bez zeber...) A oprava takove lodi je vetsi problem nez u klasicke zebrovky. Nejsem odbornik, nekdo, kdo se zivi drevem by ti dal jiste lepe fundovanou odpoved. Co se tyce hmotnosti, ve svem mladi jsem jezdival na otevrene drevene slalomce (C2) dobre pod 20 kg! Reply
|
Kánoe, Vladimír, 11/1/2019 10:37 AMDoba se nemění. Anžto si chci koupit novou nafukovačku a nemám ve výhledu brigádu, kterou by snesla moje stárnoucí kolena, prodávám staré knihy, které jsem dostal od strýce. Tentokrát se jedná o staré mayovky.  Reply
|
Rodinný archiv, Lasička, 11/1/2019 10:36 PMAhoj Eki, to je zase moc pěkné. Závidím ti (v dobrém) ten rodinný archiv. Doufám, že ještě vydá pár kapitol... Reply
|
|_Re: Rodinný archiv, Eki, 11/2/2019 9:57 AMAhoj Lasičko a dík. Další dva retročlánky čerpající z rodinných alb už má Petr, tak se necháme oba překvapit, kdy vyjdou. Třetí retročlánek mám připravený, ale chtěl bych nejdřív s Vojtou do archivu Kotvy Braník, k ověření a doplnění. Zatím se mi ho nepodařilo dohnat. Reply
|
|_Re: Rodinný archiv, Honza, 11/2/2019 8:00 PM"Rodinná tradice říká, že na kánoi jezdil už okolo roku 1918 v Hradci Králové, po přestěhování do Prahy prý spoluzakládal Kotvu Braník." Dříve se Kotvě říkalo Pac (Pečivárny a cukrárny). Reply
|
|_Re: Rodinný archiv, Lasička, 11/2/2019 9:19 PMTak to se těším. Když už se do onoho archivu dostaneš, tak zkus vytěžit ještě něco dalšího. Reply
|
Krása veliká!, Jegorič, jan.gregora~email.cz, 11/5/2019 6:06 PMKrása veliká! A modlitba je taky moc pěkná. Mimochodem ta fotka šlajsny na Suchomelu je docela jedinečná, ne-li úplně unikátní, viděl jsem jen jednu fotku jezu, ale šlajsna na ní není ( severniceskobudejovicko.cz/201... Navíc mi článek vnuknul nápad - máme taky předválečnou žebrovku po ženiným dědečkovi. Bohužel byla později olaminována a přišla přitom taky o dva ze tří kýlů, takže už to není úplně vono. Ale vrátit jí původní podobu... Ta loď na to vyloženě čeká. Reply
|
|_Oprava žebrovky, Eki, 11/8/2019 10:27 AMAhoj, tak to mě těší, že tě ten článek inspiroval Předpokládám hodiny práce, tak snad mě neprokleješ. Ale mohla by se ti při tom pro ukrácení času hodit písnička mého pradědečka (má se zpívat na "Hrála si má milá s holubičkou"): Za vodou, za vodou, za vodičkou, plakala má milá nad lodičkou, plakala má milá nad kánoí, že se jí trhlina nezahojí. "Má milá, tys ale naivní žába, to není trhlina, to je škrába, osuš si slzičky, šetři citem, škrába se zahojí snadno kitem." Reply
|