Mezi krásné jarní potoky v oblasti Banské Bystrice jistě patří Starohorský potok. Za jarního tání je sjízdný již od parkoviště ve Starých Horách, což je lyžařské městečko nedaleko sjezdovek Turecká. Odtud je potok rychlý, úzký, občas zregulovaný bez výraznějších vracáků. Pár metrů po startu navíc následuje polorozbořený stupeň s malou kaskádou, což je dobře viditelné z mostu. Někteří proto začínají až na konci městečka u penzionu, kde je parkoviště s dobrým přístupem k potoku. Za městem již tok není svazován sypanými břehy a stále svižně teče s množstvím peřejnatých míst lesnatým údolím. Zde je potřeba být obezřetný na padlé stromy nebo vytvořené nánosy z naplavených klád, které v rychlém proudu mohou znamenat vážné nebezpečí. My jste přenášeli v roce 2006 dvě místa. Postupně se objevují malé sjízdné stupínky, což jen zpříjemňuje celou plavbu. Stále je však potok peřejnatý a celkem rychlý. Po 6 kilometrech se dostáváme k mostu v Uľance, kterému předchází regulace z jedné strany od silnice. Za mostem se potok vlévá do Bystřice. Má ale méně vody, než Starohorský, takže to vůbec nevypadá, že by Bystrice měla být hlavní tok.

Dále se tedy dá pokračovat po Bystřici, což je již méně náročné s obtížností WW I. Tok je širší, přesto se zde mohou vyskytovat zablokovaná místa z padlých stromů. V obci Jakub, zhruba 1 km před Banskou Bystricí, je jediný jez, který má uprostřed něco jako šupnu pro splutí. Po prohlídce je sjízdný, pokud ale dobře najedete. Dále se již tok uklidňuje a začínají být břehy regulované. Na začátku Banské Bystrice končíme. Místo se dá dobře poznat, jelikož za malým mostkem je vodočet se stupínkem.

Spojení Starohorského a Bystrice je velmi vodácky zajímavé, jelikož se jedná o zhruba 11 km úsek krásné jarní vody. Obtížnost v horní části je WW II, ale pak na Bystrici klesá z WW I na ZW. Přístup od silnice je dobrý a dá se končit či začínat v podstatě kdekoli, vlak je jen podél Bystrice. Podrobnější informace a fotky naleznete ve slovenském průvodci.

Petr