Mezi poslední spluté potoky v oblasti Banské Bystrice patřila Revúca. Nejprve se nám na ni vůbec nechtělo, jelikož informace od místních vodáků nebyly zrovna kladné. Nedoporučovali nám ji, jelikož prý není nijak zajímavá a hezká. Vzhledem k tomu, že v oblasti bylo již málo vody a jediná Revúca se zdála být na tom dobře, rozhodli jsme se nedat na místní a vyrazit na ni.
Reklama
Brzo ráno vjíždíme do vesničky Vyšná Revúca, která je na hranici národního parku Velká Fatra. Po okolí se povalují zbytky sněhu a zima je po chvíli čekání na převoz aut značně citelná. Revúca je v této části malým horským potokem s regulací. Za vesnicí ale končí a dál volně teče. Na březích se občas objeví různé skládky starého železe a aut, což mi nějak moc nekoresponduje s ochranou přírody v národním parku.
U Střední Revúci dochází ke změně charakteru toku, kdy najedou protéká silně zarostlou částí vrbiček a jiného porostu. Není v podstatě vidět, jestli je úsek průjezdný či ne. Trvá nám chvíli, než zjistíme průjezdnost, a někde raději preventivně přenášíme, jelikož není ani možné jít podél toku. Proud je zde rychlý a díky zarostlé vegetaci na březích se ani nedá pořádně zastavit natož vylézt. Naštěstí tento úsek není tak dlouhý. Za Nižnou Revúcou se silnice začíná od řeky vzdalovat a tok zde pokračuje v hlubším lesnatém údolí. Zpočátku jsou dvě místa zablokovaná padlými stromy, ale díky vyššímu stavu vody se dají s problémy objet po louce.
Pak to začíná být nejzajímavější. Řeka se zařízne do údolí a vytváří zde několik velmi zajímavých peřejnatých míst s obtížností WW III. Je to velmi pěkný úsek, který dále pokračuje za silničním mostem, kde je stupeň. Ten se dá po prohlédnutí sjet a hned za ním opět následují krásná peřejnatá místa. Končí až na vzdutí jezu před Liptovskou Osadou. I když jez odvádí část vody, v řece nám ji zůstává dostatek. Po přenesení již dále obtížnost klesá, přesto je okolí velmi krásné. Objevují se skály spadající až do řeky a v jednom místě vytvářejí jakoby skalní bránu, to když jsou z obou stran a řeku tím zužují.
Kousek za tímto místem končíme. Jsme ve vesnici Liptovská Osada a dále to již není tak zajímavé. Určitě tento horní úsek, hlavně pak od Nižné Revúce stojí za splutí. Byli jsme mile překvapeni a šťastni, že jsme se sem vypravili. Sjízdná v tomto úseku je pouze během tání, níže pak za mírně zvýšených stavů. My jsme sjeli 10 km a obtížnost se pohybovala mezi WW II-III. Pokud chytnete dobrou vodu, vypravte se na ni.
Petr