Zaujaly mě nevšední vodácké terény, v tomhle případě splavná propojení řek v Čechách. Do prvního dílu se mi všechny propojky nevešly, tak tady máte pro inspiraci další dávku.
Reklama
Alba
Kanál Alba, podle abecedy náš první splavný tok, zvaný též Třebechovický náhon, spojuje Bělou (Orlickou) a Dědinu. Jeho délka se uvádí na 17,4 kilometru. Byl vybudován někdy před rokem 1400 k napájení rybníků a pro pohon mlýnů, takže se řadí k nejstarším zachovalým propojovacím kanálům u nás.
Nějaké informace a fotky najdete třeba zde. Úvodní část splouvat docela jde, zbytek doporučuji jen pro otrlé jedince.
Berounská Čertovka
Naopak, co lze splout bez nepřiměřené námahy a zapadanosti, je Berounská Čertovka spojující Berounku a Litávku.
Brána do Berounské Čertovky
Na začátku plujete z horní vody berounského jezu vpravo pod oblouk kamenného můstku. Pozor, bývá v něm těsně pod hladinou trám, který reguluje množství vody.
První jez na Berounské Čertovce je nesjízdný
Na toku jsou dva jezy a vody nebývá mnoho. Jezy lze přetáhnout, ten spodnější jízek s trochou šikovnosti i splout.
Střední část Berounské Čertovky, vpravo vyústění náhonu mlýna
Na asi 700 metrech tohoto městského kanálu uvidíte staré mlýny, zbytky náhonů a místní překrmené nutrie a vodní ptactvo.
Vraňansko-hořínský plavební kanál
U nás zřejmě nejširší a proto běžně splavný i velkými loděmi je Vraňansko-hořínský kanál u Mělníka. Jeho délka přesahuje 10 km. Spojuje naše dvě největší řeky, konkrétně Vltavu s Labem. Byl postaven v letech 1902 až 1905.
Horní část Vraňanského kanálu, který slouží pro plavbu nejen kánoí
Době vzniku odpovídá i romantická secesní stavba Hořínského zdymadla, která je umístěná v blízkosti ústí do Labe a je jedinou překážkou na toku.
Chráněná památka Hořínského zdymadla na Vraňansko-hořínském kanálu
Aby vyhovoval plavbě větších lodí, tvoří kanál hlubší totální volej. Tím pádem jde splout oběma směry, buď z Vltavy od jezu ve Vraňanech, nebo i z Labe od Mělníka.
Střední část Vraňanského kanálu
Pokud máte víc času, jde tu udělat okruh – dolů ve starém korytě Vltavy s proudem a poslední vltavskou peřejkou a nahoru po Vraňanském kanále. Jen dejte pozor na pohyb větších lodí, na toku je třeba dodržovat pravidla plavebního provozu.
Zminka
Dvakačovický kanál neboli Zminka propojuje Novohradku a Loučnou. Oficiálně má délku 11,5 km a byl vybudován v roce 1567. Kanálem byly napájeny rybníky a poháněny mlýny. Odpojuje se z Loučné nad jezem ve Dvakačovicích. Splul jsem ho jen kousek, který byl relativně mělký, bahnitý a s překážkami, příliš za zmínku tedy nestojí.
Kanál Zminka
Existuje, ale v celé délce už moc splavný není, proto doporučuji jen pro dobrodruhy a sběratele obskurních toků.
Sánský kanál
Ve své délce 15 km spojuje Sánský kanál Cidlinu a Mrlinu, byl vybudován v době panování krále Jiřího z Poděbrad.
Sánský kanál je pro dobrodruhy
Splouval jsem úvodní část od odpojení z Cidliny, tedy od jezu na km 9. Jen pomalu tekoucí kanál v těchto místech oplýval padlými větvemi stromů, vyžadující četné kličkování a podjíždění. Pak se přidalo i trní keřů šípkových růží a trnek, takže jsem se příliš daleko nedostal. Mohu ho v této části až za samotu Badra s klidným svědomím doporučit pouze masochistům nejlépe vybavených mačetou.
Úpský přivaděč s Rozkošským potokem
Úpský přivaděč je relativně velmi mladý tok s délkou 2,3 km, který odbočuje nad jezem ve Zlíči. Propojuje přes nádrž Rozkoš s dalším 3,6 km umělým tokem s názvem Rozkošský potok řeky Úpu a Metuji. Byl dobudován v roce 1972.
Volej Úpského přivaděče
Také vám připadá, že čím mladší kanál, tím hnusnější? Jeho betonové koryto pravidelných tvarů a stojící volej příliš ke splutí opravdu neláká. Lze ho ale využít i po splutí Úpy pro přiblížení k výstupnímu místu ve Zlíči u mostu nebo k nádraží v České Skalici. Plavba v rámci Úpského přivaděče je oficiálně zakázána, Rozkošský potok lze splouvat, ale pozor v závěru na velmi nízký most v regulovaném korytě bez vracáků.
Halda
Naproti tomu docela mile na mě zapůsobilo splutí poměrně neznámého kanálu Halda. Ten propojuje řeky Loučná a Chrudimka už od roku 1495.
Kanál Halda (vpravo) začíná nad posledním jezem na Loučné
Pro splutí stačí, pokud na posledním jezu řeky Loučné (na 0,7 km) přetáhnete loď vlevo, kde vzniká kanál Halda. Dále se proplétáte zahrádkářskými koloniemi a lesem. Charakterem mi Halda připomněla Opatovický kanál, který také místy příliš neteče.
Zajímavostí Haldy jsou sklopné lávky k chatám
Pokud se vám nechce, tak jako mně, absolvovat celých 10 km kanálu Halda, stačí asi po dvou kilometrech přetáhnout loď přes úzkou šíji vpravo do Labe. Přetažení obzvláštňuje vyhlídka na hrad Kunětická hora v dáli na opačném břehu Labe.
Kanál Halda lemuje větší množství chat
Závěr
Existují samozřejmě ještě další splavná spojení českých řek. Osobně mám v plánu splout třeba Mlýnskou stoku, která propojuje Malši a Vltavu v Českých Budějovicích. Propojky na Moravě a ve Slezsku mě také lákají.
A tak objevujte a propojujte. Toky, lidi či myšlenky, záleží na vás.
Ahoj Eki