| Diskuse nad článkem |
Re: Přeprava lodí na řeku, Jirka Kubelka, 4/18/2020 6:19:07 AMTohleto fungovalo ještě i roce 1970. Jak v Suchdole tak i v Týně nad Vltavou se objevilo nějaké cikánské dítě s kárkou a odvezlo loď na nádraží. Chtělo za to 5 Kčs, aby mělo na cigarety. Byli sympatičtí. Reply
|
Re: Přeprava lodí na řeku, Eki, 4/17/2020 6:48:49 PMS tím Suchdolem to můžu potvrdit. Mám povídání od kamarádky babičky o splouvání Lužnice okolo roku 1960 (článek z toho dělat nechci - je to moc dlouhé a nemám k tomu fotky), a tam píše o těch klucích - transportérech lodí. Dokonce se seznamovali s vodákama už ve vlaku, aby předstihli konkurenci.  Reply
|
Re: Přeprava lodí na řeku, Střelec, 4/17/2020 4:03:12 PMBůr byly za socíku slušný peníze, to se těžce vyplatilo... Dneska si místňáci většinou přivydělávají lovením utopenejch věcí pod šlajsnama. Reply
|
Přeprava lodí na řeku, Český Honza, 4/15/2020 11:02:59 AMKdyž jsem se stal členem vodáckého kroužku Domu pionýrů a mládeže, sjížděli jsme Lužnici, jak jinak než na dřevěných pramicích. Sjíždění tehdy končilo v Týně nad Vltavou. Jakožto postižení trestnou prací (já usnul dopoledne ve stanu) jsme měli odvozit pramice (čtyři) na nádraží. Na nádražním vozíku (automobilová kola, nosnost aspoň půl tuny) jsme je za nejapných výmluv vozili po jedné; z nádraží to na tábořiště bylo z kopce a aspoň kilometr, takže jsme se pěkně povozili. V těchhle létech za vodácké sezóny fungovali v Suchdole kluci s vozíky, kteří vozili z nádraží na tábořiště vodákům lodě a věci. Používali leccos, klasické žebřiňáčky, kočárky a vůbec. Nejlépe se měli kluci s dvoukolákem, měl asi pětadvacetipalcová vyplétaná kola a nosnost dvěstěpadesát kilo. Pamatuji se, že odvezení pramice bylo za bůra. Reply
|
dráha a silnice, Střelec, 4/13/2020 6:43:18 PMJe celkem zajímavé, že dráha si za první republiky snažila uzurpovat i dálkovou silniční dopravu a pokusy získat totální monopol skončily až k 1.1.1949 vznikem ČSAD, tedy oddělením automobilové/autobusové dopravy od ČSD. Sice tu od Rakouska existovali soukromí autodopravci a poštovní doprava, ale soukromnící byli dráhou limitováni na úroveň nákladní taxislužby. Osobní silniční dopravu jako "vedlejšák" zpočátku provozovala pošta - v 18. a po většinu 19. století dostavníky a následně poštovními automobily a autobusy. Autobusák na Florenci byl původně poštovní dvůr, odkud jezdily dostavníky minimálně od 19. století, pak je vystřídaly poštovní autobusy a nakonec dálková autobusová doprava. Autobusové linky vedle pošty provozovala i dráha a na pár místech v republice měly autobusáky budovy podle drážních normálií. Za první republiky měly vlastní dodávkové autobusy i některé větší noviny, aby mohly dostat do trafik v odlehlejších místech čerstvá vydání a distribuce nebyla vázaná jen na poštu nebo dráhu. Takže v dřevních dobách mohla dráha zapůjčit vozíky, ale mohovitým zájemcům byl v některých stanicích na objednávku k dispozici i náklaďák ČSD. Reply
|
Reakce, Wigo, 4/13/2020 11:04:54 AMEki to chce klid. Reakce se vy vybourily na první části. Neznamená to že pokračování proběhlo bez zájmu. Reply
|
Re: Vltava z Prahy, Eki, 4/12/2020 5:13:39 PMAhoj Střelče a Honzo, váš zájem mě potěšil, už to vypadalo, že diskuze k článku bude 0. Nezaznamenal jsem, že by od dvacátých do čtyřicátých sjeli moji příbuzní Vltavu z Prahy do Mělníka. Dokonce nejezdili ani Berounku, byli holt zmlsaní krásama Vltavy a spol. Kolejda jsem taky nezaznamenal, ta dráha fungovala bezpochyby líp, takže možné vysvětlení s tím zapůjčením vozíku to je.  Reply
|
dráha a lodě, Střelec, 4/12/2020 9:17:04 AMS tou váhou a vozíkama bych byl opatrnej. V osmdesátkách asi vozíky neměli nazbyt na žádném větším nádraží a limit na váhu lodi posílané jako spěšnina se pohyboval kolem 45 kg a dále klesal až na 35 kg s odůvodněním, že jsou ve službě ženské, které nesmí zvedat víc. V Plzni na přelomu osmdesátek a devadesátek ještě navíc okrádali na váze tím způsobem, že k hmotnosti lodi připočítali za spousty keců o nadváze hmotnost železné kolíbky, kterou přihodili na váhu, aby se jim na ní loď nevrtěla. Takže kanoe, která v Plzni vážila 45 kg suchá měla v Berouně 35 kg v situaci, kdy z ní na váze ještě tekla voda. Na druhou stranu musím i po letech vyzdvihnout přístup přednosty v Davli v první polovině devadesátek, který bez problémů poctivě zvážil a odeslal libovolnou loď a když se přepočítal na poplatcích, poslal postiženému omluvný dopis s příslušným přeplatkem. Reply
|
Re: Vltava z Prahy, Honza, 4/11/2020 7:44:49 PMV době, kdy dráha brala k přepreavě kánoe, počítala si 70 kg za kus. Na každém nádraží byly vozíky, které dráha půjčovala. Pak železniční přeprava skončila. Koštěnický potok nebo Zlatá stoka? Zlatou stoku jsem jel několikrát, několikrát i bruslili. Na fotce má dost vody, takže by to mohla být ona. Z Prahy jsme časně ráno jezdili rychlíkem Smetana do Suchdola. Tam v 9 hodin. Poté přes pískovnu k Majdaleně- a hup na Z. stoku. Před Třeboní se přidává jakýsi potok s odpadem ze sídliště s teplejší vodou. Led sakra zeslábl, takže se občas někdo probořil. V tom případě se vyhlásila soutěž o nejtvrdší trubku (tedy nohavici). Vody málo, nikdo se netopil. V Třeboni pak jejich třeboňského kapra k pozdnímu obědu a kolem páté odpoledne zpět do Prahy. Bezvadný výlet. Reply
|
Vltava z Prahy, Střelec, 4/11/2020 9:47:23 AMVltava z Prahy do Mělníka se tehdy nejezdila? Je fakt, že tam byl už tehdy celkem hustý provoz a okolí až příliš civilizované. Navíc to byla cesta "z domova", ne "domů", takže komplikace s dopravou lodě nastávaly po plavbě a ne před ní. Používaly se tehdy pro dopravu lodě na menší vzdálenosti kolejda, nebo se spoléhalo na možnost vypůjčení nějakého vozíku v místě? Staré žebrovky mívaly i kolem 50 kg a tahat je ručně nebyl žádný med. Reply
|
kanoesailing, Střelec, 4/11/2020 9:39:34 AMOno se při tom nespoléhalo jen na kýl žebrovek, staré publikace o stavbě malých lodí nabízejí i možnosti použití ploutví - jak bočních (pevných i spouštěcích), tak plány na vestavbu ploutvové skříně pro klasickou spouštěcí ploutev na způsob menších plachetnic do žebrovky. Umístění bylo kolem středového šprajcu. Momentálně má asi největší praxi s plachtěním na kanoi Chobotničák, který měl oplachtěnou původní Cedrofku - dokonce občas jako dvojstěžník. Reply
|