S výjimkou půldenních splutí řeky Sajó a téměř zapomenutého Melegvízu jsem na dalších maďarských tocích doslova jen smočil pádlo. Dnes to ale bude jinak. Jednak dřív skončit ani nejde a Katka musí virtuálně do práce.

Pádluji pustou

Nechám se po ránu vysadit u mostu mezi Tiszacsege a Balmazújváros. Řeka Hortobágy dává jméno i národnímu parku rozprostírajícímu se okolo. Pyšní se zápisem v Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na jeho webu jsem o podmínkách splutí nenašel nic, a tak se směle vydávám na vodu. Řeka s překvapivě čistou vodou je široká okolo 6 až 10 m a velmi pomalu protéká mělkým bahnitým korytem vroubeným většinou vysokým suchým rákosím. Jen občas vrhají na hladinu sporý stín pokřivené stromy bez listí. Okolní krajina je plochá, rovná a s výstižným pojmenováním pusta. Poprvé jsem na tento pojem narazil asi před 45 lety v Haškově povídce Hovor s malým Mílou. Doporučuji, zejména pro čerstvé strýčky.

Dlouhorožci a želva

Za celou plavbu jsem nikoho nepotkal s výjimkou několika stád dlouhorohého skotu, který je na okolních pastvinách chován pod širým nebem. Párkrát klidnou hladinu naruší šplouchnutím jakási ryba, jednou dokonce zahlédnu i želvu mizící z břehu pod vodu. Zřejmě ji po zimě probudilo slunce a teplé počasí. Hortobágy míří většinou k jihu, koryto je převážně rovné s občasnou mírnou zatáčkou.

Kalné přítoky

Asi v polovině plavby řeka přibírá docela vydatný přítok, který ji ale bohužel zkalí bahnitou vodou. Po chvíli zastavuji na pravém břehu nad dalším přítokem zprava. Kolem dokola se rozkládá rovina s fádním žlutohnědým zaschlým porostem vysoké nespasené trávy. Po malé svačince pokračuji v pádlování. Objevují se vysoké stromy a tok uhýbá doprava a poté se opět stáčí k jihu.

Unikátní most

To už se blížím k cíli plavby. Podplouvám most místní úzkorozchodné železnice sloužící dnes už jen jako turistická atrakce. Na levém břehu sedí rybář, s úsměvem se zdravíme. Po dalším chvíli se už tok opět napřimuje a já před sebou vidím dlouhý devítiobloukový bílý most nádherně orámovaný blankytnou oblohou. Zanedlouho pod ním přistávám u levého břehu, kde je dokonce pěkný přístup k vodě. Katka právě přijela, můj odhad 15 km za 3hodiny vyšel na minutu. Převlékám se a nakládám kajak na nedalekém parkovišti. Okolo projede jeep se strážci parku. Ani si mě nevšimnou.

Vesnice Hortobágy

Jsme tu mimo sezónu, a tak několik krámků se suvenýry pro turisty a hospůdek zeje prázdnotou. Po zaslouženém obědě ještě navštívíme záchrannou stanici pro poraněné ptactvo, kde spokojeně vegetuje množství labutí, kachen, hus i čápů. V jedné z ohromných voliér na nás ze suchých větví shlíží i dravci. V létě tu bude spousta návštěvníků, kteří se mohou projet kočárem nebo úzkokolejkou, prohlédnout si místní farmu nebo shlédnout představení místních pastevců mistrně ovládajících mnohametrové biče. Nic pro nás. Zvedl se vítr a ochladilo se. Vracíme se do hotelu a za hodinku už se vyhřívám v termální vodě.

Jirka Hodic, VK Slavia Hradec Králové