Na Ohři v lokalitě Dubina stojí rozvalený jez vysoký zhruba 2m, který se už spíše podobá balvanité peřeji, než klasickému jezu. Nápad vybudovat zde MVE mělo několik zájemců, ale jen jeden uspěl. Získal smlouvu od Povodí Ohře, ve které se uvádí možnost navýšení hladiny o 30 cm:
a) se shora uvedenou změnou seskupení stavebních objektů je spojené navýšení provozní hladiny v nadjezí o 30 cm oproti stávajícímu stavu.

Kdo by si pomyslel, že se vybuduje jez s konstrukční výškou cca 2,3 m, je na omylu. Asi se to někomu zdálo málo, a tak vymyslel zajímavé řešení. Postaví klapkový jez, aby horní hladina byla udržována na stále stejné úrovni a tudíž s vyššími průtoky se bude sklápět. Rozdíl hladin se tak bude snižovat s rostoucím průtokem, a proto si může dovolit jez zahloubit níže.

Zastavil se na konstrukční výšce 4 m, což znamená, že se bude jednat o obrovský jez, který na řece Ohři až ke Kadaňskému stupni nemá obdoby. Aby se zajistila stabilita jezu, musel se použít Jamborův práh s vývarem, který bude velmi nebezpečný pro vodáky. V tomto úseku je rekreační plavba hodně rozšířená, jezdí zde tisíce lodí a na podobných jezech jich mnoho utonulo. O kousek níže je nebezpečný jez Radošov, též s nebezpečným vývarem v podjezí, ale má se přestavovat za bezpečnější z důvodu mnoha smrtelných nehod. Je to paradox, jeden jez se přestaví na bezpečnější a druhý nebezpečný vznikne pár km nad ním. Přitom Povodí Ohře se aktivně snaží upravovat jezy na Ohři do bezpečných parametrů a vodní turistiku podporuje, což velmi oceňujeme.

AVTS od začátku upozorňovala na nebezpečnost jezu. Jakmile se začnou sklápět klapky při vyšším průtoku, bude hrozit vtažení lodí do smrtelného vývaru. Investor přišel s řešením, že se klapky budou sklápět z druhé (levé) strany, než bude vodácká propust. Jenže, dokážete si představit, co to udělá s proudem a loděmi za zvýšeného stavu třeba 100 m3/s? To ještě není žádný povodňový stav a veškerá tato voda bude převáděna do 20 m širokého prostoru se sklopenou levou částí jezu. Loď s nezkušenou posádkou bude mít velký problém dostat se z proudnice a vymanévrovat do pravé části k vodácké propusti.

Nová výška 4 m bude navíc znamenat, že po odbagrování jezu a navýšení hladiny o 30 cm nahoře, se provede zahloubení o dalších cca 1,7 m pod současný jez a půjde se korytem v délce 310 m, než se výšky srovnají. Bude se tak jednat o brutální zásah do říčního koryta, ze kterého má být odtěženo 29 750 m³ materiálu. Pro představu se jedná o 3 700 plných nákladních automobilů TATRA 815, což znamená téměř 7 500 jízd tohoto auta přes místní silnice a obce a to je jen odvoz vytěženého materiálu. Další tisíce budou třeba na stavbu jezu. Přitom na řece je v tomto úseku ochranné pásmo II. stupně přírodních minerálních vod lázní Kyselka a dle nálezové databáze AOPK 26 nálezů 12 chráněných druhů, mezi kterými je zvláště chráněná střevle potoční, vranka obecná, ostroretka stěhovavá a další. To vše jen proto, aby si investor zvýšil spád MVE.

Aby to investor neměl tak těžké, dal si do smlouvy s Povodím Ohře podmínku, že Povodí po 10 letech (asi až vyprší doba udržitelnosti projektu v rámci dotace na stavbu) odkoupí od něho jez. Jinými slovy, po 10 letech přejdou veškeré náklady na údržbu jezu, rybích přechodů a koryta řeky na stát, který za to ještě zaplatí. Investorovi zbude jen MVE a její zisky.

Budoucí oprávněný dále hodlá po úplném dokončení stavby nového jezu tuto stavbu vodního díla sám provozovat, a to po dobu deseti (10) let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení jejího užívání. Po uplynutí této doby připadne stavba nového jezu do majetku České republiky a práva hospodařit pro budoucího povinného, a to za náhradu ve výši 500 000,-- Kč. Po přechodu stavby nového jezu do majetku České republiky bude budoucím povinným jako pronajímatelem svěřena stavba nového jezu do užívání budoucímu oprávněnému jako nájemci, a to formou nájmu na dobu odpovídající době trvání práva stavby k MVE.

Co více si přát. Stavba se zrealizuje z dotace, náklady na údržbu jezu a koryta toku převezme stát, investor bude platit jen nájem. Vše o smlouvách je uvedeno na hlidacstatu.cz.

Teď jen, aby to prošlo schvalovacím procesem. Takový zásah do říčního koryta není zrovna optimální. Účastníci řízení se ale převážně vyslovují k RP, ostatní zůstává bez povšimnutí obzvláště proto, že z projektové dokumentace není zcela zřejmé, jaké dopady stavbou vlastně vzniknou. Dočtete se v ní, že výstavbou vodního díla nedojde k negativním zásahům do životního prostředí. Slova jako prohrábka nebo odtěžení sedimentů bere každý za normální, ale odvoz 29 750 m³ říčního dna je zcela něco mimořádného. To je krychle o straně 30,9 m. Je nutné důkladně projít celou dokumentaci a spojit si různé informace, aby bylo možné udělat si náhled na skutečné dopady stavby.

Když jsme zjistili reálné dopady stavby, upozornili jsme na to jak odbory životního prostředí, Magistrát KV, AOPK, tak i ČRS. Světe div se, nikdo nereagoval. Navíc Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí, poslal svým stanoviskem zvláště chráněné živočichy na skládku. Dal totiž kladné vyjádření k zásahu do významného krajinného prvku, kterým je řeka Ohře. Své rozhodnutí zdůvodnil obavou o zánik již rozvaleného a migračně dobře prostupného jezu, což by mohlo mít, dle jeho názoru, negativní dopady na životní prostředí. Jinými slovy odbor životního prostředí si nepřeje, aby se řeka stala opět řekou, a proto raději bude souhlasit se stavbou 4 m vysokého jezu s veškerými dopady, které bude tato stavba přinášet na životní prostředí včetně migrace.

Je s podivem, že nikdo nedal investorovi ani podmínku na odlovení a přemístění živočichů nebo nevyžadoval kompenzaci s opětovným zarybněním. Prostě nic. A tak v rámci bagrování skončí chráněné druhy na skládce. V délce přes 300 m přestane fungovat vodní život a to s posvěcením všech orgánů životního prostředí. Není požadována výjimka pro zvláště chráněné živočichy, není požadováno stanovisko se zásahem do EVL Doupovské hory, prostě nic.

Se stavbou jezu a bagrováním koryta je spojeno i uzavření řeky. Úsek se nedá rozumně přenést. Investor chce uzavřít tok v délce přes 2 km, přitom v okolí jsou kempy, pensiony, kiosky, půjčovny, které žijí z vodní turistiky. Co budou tito lidé dělat, když je minimálně 1 sezóna zastihne bez vodáků? Návrhy na snížení dopadů do vodní turistiky s přenášení v délce 700 m jsou nereálné. Ten, který to navrhl, asi nikdy nebyl na vodě.

Jak to pokračovalo dále? Investor získal kladné rozhodnutí ke stavbě od Magistrátu Karlovy Vary, i když dle našeho názoru mu chybí několik závazných stanovisek a postup úřadu byl dle našeho názoru v rozporu se správním řádem. Tak jsme se odvolali, doporučujeme přečíst celý text, kde jsou uvedeny konkrétní souvislosti.

Je pro nás tak trochu záhadou, že nikdo nic nepožaduje – odbagrování řeky s destabilizací říčního koryta nikomu nevadí (odbory životního prostředí, AOPK, ČRS), extrémní zátěž z těžké techniky na místní silnice a občany starostům přilehlých obcí též nevadí, nebezpečnost jezu už vůbec ne. To vše v ochranném pásmu II. stupně přírodních minerálních vod lázní Kyselka. A jen pro zajímavost. Dokážete odhadnout, kdy bude splněna podmínka ze smlouvy, aby provozní hladina byla o 30 cm výše, než je současný stav? Ano, bude to jednou za 100 let v rámci stoleté povodně, kdy rozdíl hladin se konečně sníží na 2,3 m. Ve všech ostatních případech bude rozdíl mnohem vyšší. Je i otázkou, kdo za tím vším stojí a kdo si mohl zajistit takové extra podmínky. Jestli firma, nebo někdo jiný, kdo bude držitelem akcií. Je nutné se i ptát, kde končí šetrné využívání obnovitelných zdrojů a začíná drancování a devastace přírody.

Přitom, kdyby se postavil normální šikmý jez vysoký 2,3 m s vodáckou propustí, rádi bychom to podpořili. Současný stav s rozvaleným podjezím a mnoha kameny, kde hrozí úrazy dolních končetin, není dobrý. Nemůžeme ale souhlasit se stavbou, která může být pro vodáky nebezpečná a na které mohou umírat.

Pokud chcete podpořit naše úsilí nejen v tomto projektu, ale i dalších, kterým se intenzivně věnujeme, staňte se členy AVTS nebo využijte možnosti darovat finance na náš provoz. Zlatý Klondaik na našich řekách musí skončit.

AVTS

Tisková zpráva Asociace vodní turistiky a sportu