Středa 4.6. - sjezd 8 km Boninjky a Sávy

Dnes nás čeká nejkratší etapa, tak ráno vyrážíme na prohlídku Bledu. Protože nikde není úschovna, tak i s plnou bagáží. Po prohlídce města, poslání pohledů a posezení v restauraci se opět vracíme k vodě. Z Bledu asi 3 km. Pumpujeme a vyrážíme. Čeká nás asi jen 8km lehčí vody WWI+ až WWII-, s několika jezy. První jez přenášíme asi 30m po levém břehu, další přetahujeme téměř uprostřed - trčí z něj dřevěné kůly. Delší olej věští další velký jez. Je to vakový jez s náhonem vpravo, ve kterém se zřejmě staví elektrárna. Vytahujeme lodě na straně náhonu na trávník soukromého pozemku. Vytahujeme je dost náročně na a z betonu rozestavěného náhonu. Potom následuje docela ostrý sešup k řece a asi 50m přetažení lodě po mělčině pod jezem. Když opět nasedáme už je to před soutokem se Sávou Dolinkou. Odtud se vyřítí osmičlenný raft z místního raftařského oddílu. Dolinka před soutokem vypadá také docela divoce (WWIII). Řeka (teď již Sáva) obohacená o přítok opět nabývá na síle, takže se nenudíme (WWII+). Připlouváme pod most pod Radovlicí, kde mají výstupní místo i komerční raftaři. Čeká tady na ně řidič s autem a vlekem. Ptáme se ho na kemp. Potvrzuje nám kemp v Radovlici (samozřejmě opět daleko od řeky) a nebo nám nabízí přespání v jejich tábořišti, které se nachází asi 500m po proudu na pravém břehu. Vše dokonce domlouvá telefonem s člověkem přímo na místě (asi správcem). My se nakonec hlasováním domlouváme na náročnější variantě - kempu nahoře ve městě - kdovíjak daleko od řeky. Opět oblíbené vypouštění lodí a dlouhý přesun. Jsou asi čtyři hodiny po poledni a cestu nám zpříjemňuje nemilosrdně smažící sluníčko. Proto se někteří stavujeme v soukromé hospůdce na dva točené Uniony. Je to zatím nejdelší cesta do kempu. Prakticky obcházíme po silnici celé město (samozřejmě stále do kopce). Konečně dorážíme do kempu. Kemp je spojen s koupalištěm (je v majetku místního plaveckého oddílu). Platíme každý 1580 SIT a jdeme na etapy do hospody, která je asi 600m od kempu. Pivo Laško (350 SIT), jídlo (1000 - 2000 SIT). Dvojitý míchaný salát 600 SIT - nedoporučuji (to byly blatouchy?).

Čtvrtek 5.6. - sjezd 22 km Sávy

Vyrážíme z kempu, tentokrát zkratkou přímo dolů do údolí k řece. Je to asi tak čtvrtina včerejší cesty. Nafukujeme lodě a čeká nás nejdelší, 22 km etapa do Kranje. Voda je opět dost zajímavá. Asi po 1 km cvičný slalomový terén (WWII+) a všude potom velké peřeje (asi největší za celou vodu), které nás nenechají na lodi příliš lenošit. Údolí se svírá a z řeky vyčnívají docela velké skály, mezi nimi peřeje. Je to pěkný slalom a člověk musí být dost přesný, aby nějakou skálu netrefil. Úsek je dlouhý asi 500 m a nemá chybu (WWIII). Opět často zastavujeme a vyléváme z lodí vodu. Po projetí tohoto úseku následují další krásné peřeje WWII+. Ale s přibývajícími kilometry trvá čím dál delší dobu než k nim dopádlujeme. V jednom místě řeku rozděluje asi 200 m dlouhý ostrov. Dá se jet jak zleva, tak i zprava (vpravo teče trochu více vody a je to rychlejší). Plavba probíhá v pohodě (až na jednu kolizi jedné posádky s vyčnívající traverzí). Spalováni sluníčkem připlouváme do Kranje. Před městem voda tak WWII až WWI. Po pravé straně nějaká omšelá fabrika (textilka?) - nemožné vystoupit. Připlouváme k obrovskému jezu - k jeho levé části, kde je asi velký zatarasený náhon a vystupujeme abychom přenesli lodě (jediné možné místo na výstup). Voda přes tento (jako i přes ostatní dřívější velké jezy) žádná nepadá. Veškerá je stažená do náhonů. Nasedáme pod jezem (výška asi 5 m, délka cca 80 m) a jedeme městem dál snažíce se najít místo na výstup, pokud možno blízko nádraží. Vylézáme asi 50 m před silničním mostem vlevo. Vytahujeme lodě a vyfukujeme. To je definitivní konec naší Vody jako takové. Přecházíme po mostě na pravý břeh a podél silnice jdeme asi 400 m na nádraží. Vodu uzavíráme v nádražním bufetu Unionem a nasedáme na supermoderní klimatizovaný (konečně něco na ty naše spáleniny) pantograf směr Lublaň. Lístek stojí kolem 400 SIT. V Lublani se chceme dostat do kempu Ježica, který je na okraji města. Sedáme na kvalitativně o několik tříd horší "hokajdo" a jedeme do Ježice. Tam z nádraží jdeme asi ještě další 1,5 km do kempu. Cena kempu asi 1800 SIT. Restaurace je hned vedle recepce odkud vidíme naše ležení, což zapříčiní, že si tady můžeme posedět společně, aniž by někdo hlídal. Dáváme nějaká Laška - lahváče a jídlo. Já smažák za 900 SIT nevalné chutě. Ostatní nějakou dost dobře vypadající místní specialitu (masový závitek plněný párkem a sýrem + pořádný flák masa + klobása + pečivo) asi za 1900 SIT.

Pátek 6.6. - odjezd domů

Máme do večera spoustu času tak se celé dopoledne konečně poprvé válíme. Potom jedeme městským autobusem do centra. Stojí 210 SIT. Ve finále je dost nacvaknutý, přesto přežijeme a dokonce se nám podaří se všemi zavazadly i vystoupit. Ukládáme bagáž na nádraží do bezpečnostních schránek (2 ? na 24 hod.) a vyrážíme na prohlídku města a na jídlo. Sedáme v restauraci na Union za 380 SIT, jídlo okolo 2000 SIT. Potom se ještě stavujeme v kavárně na to jejich miniaturní kafíčko. Na nádraží v samoobsluze kupujeme zásoby do vlaku a poslední SITy utrácíme v místním bufetu na peróně. 20:35 odjíždíme rychlíkem směr Villach - Wien - Brno.

Láďa