Pár mých postřehů, Zdeněk, smlsal~volny.cz, 5/19/2011 10:45 AMNejsem si jist, zda si mohu říkat vodák. Loď jsem nikdy nevlastnil a jezdil na kanoích půjčených nejprve ze školy a pak z půjčoven. Vodu jezdíme tak 3-4 do roka od dubna do začátku června o víkendech. O prázdninách by mne do lodi dostali asi jenom pevně svázaného.
Divokou Orlici jsme naposled jeli tak před 10 lety. Letos jsme si řekli, že se na ní znovu podíváme i s dětmi. Ale byl jsem na ní asi naposled.
Zkusím napsat na přeskáčku pár postřehů.
Placení splouvání - odlovil jsem v Nekoři pořadatele a zaplatil po 20 KČ za loď - 5 lodí t.j. 100,-. Zaplatil i přes několikeré upozornění, že je to dobrovolný příspěvek. Asi je to zbytečné znovu rozebírat a diskutovat o tom.
Půjčovny pro a proti - nebýt půjčoven, neměl bych na čem jezdit. Kdyby neexistovali gumáky a rafty, nemuseli bychom lamentovat nad přeplněnými řekami při pouštění přehrad. 3/4 lidí co tam byli, by si kanoii nepůjčili a kdyby půjčili, tak by jí po tak 500 metrech zase chtěli vrátit.
Chování na řece - omlouvám se všem vodákům, které pohoršili mé výkřiky typu "jděte s těma vašema zas.... gumákama už do pr...". Bohužel jsem cholerik, kterého kdysi naučili, jak bych se měl na řece chovat. To znamená brát ohledy na ostatní, neblokovat řeku, dostatečně přemýšlet než udělám nějaký manévr, číst řeku, na těžkém úseku klečet v lodi a podobné nepotřebné věci. A rozčílí mne, když například v Žamberku za jezem narazím na dva gumáky splouvající bez ponoření pádla vedle sebe ( vedle nich podobným stylem jede kanoe) a oni mi na upozornění, že přeci nemůžou takhle blokovat řeku, odpoví "ale můžeme, ale můžeme". Když v Liticích u jezu někdo nechá Sambu položenou uprostřed cesty u stánku. Když mi v oblouku kdosi s gumákem nacpe dceru v kanoii na šutry - plast to naštěstí vydrží a holka přeci už něco umí, takže to zvládla.
Když se na mne v zúženém místě, kde je vepředu plno lodí, zezadu valí raft, na kterém všichni pádlují, aby byli co nejrychlejší a všechny předleji.
Sjiždění jezů - také mne učili, že se mám vždycky podívat co pojedu, a že je to vždy jiné, protože nikdy nejde stejná voda. O tom většina těch lidí nikdy neslyšela. Jinak jez na koupališti opravdu dost mlátil, ale jel jsem ho v singlu, takže bez zaražení. Stupeň v Žamberku - tak ten jsme jet nechtěli, ale nechali jsme se vyprovokovat záchranářema u jezu - "hele jestli to umíte, tak se dá. a my vás kdyžtak vytáhneme, musíme se taky pocvičit". Měli pravdu - s dobrým rozjezdem to šlo. Ta kanoe je přeci jen delší než kajak - ty tam měli větší hoňku. Tenhle jsem jel dokonce dvakrát - podruhý s dcerou na háku. Všechny ostatní jsem jel v singlu a manželku nechával na břehu - někdo musí zůstat v pořádku, aby měl kdo vařit. Bohousová - vlevo přes kohout naprosto v pohodě - vpravo mohl jet jen blázen. Největší problém na všech jezech byli lidi, kteří nechápou, že když někdo stojí před jezem, tak to není proto, že by se bál, ale proto, že se nedá jet v metrových rozestupech.
Alkohol - taky mne naučili, že když se sportuje, tak se při tom nechlastá. To asi nikdo neřekl těm dvěma, co v Potštejně nesli ten gumák - teda ten jeden se ho spíš sotva držel.
No teď když si to po sobě čtu, tak tam moc pozitivního nevidím.Ale voda ze to nemůže, ta byla krásná.