Vodáctví má mnoho různých forem. Je toho tolik, že člověk neví, co si vybrat. Jestli jet na vodáckou akci pod přehradou, zkoumat dosud neznámé toky, závodit ve sjezdu či slalomu, romanticky se ploužit po volejnatých českých řekách nebo skákat po skalách a vodopádech. Všehny tyto způsoby provozování vodáctví si užije mnohem líp ten, kdo to na vodě umí. Pokud budeme zvažovat, jaký způsob zdokonalení v tomto směru zvolit, záleží mimo jiné na věku. Pokud jde o výchovu dětí, je dobré se podívat třeba na YouTube na to, co všechno dovede průměrný slalomář a zvážit, jestli by právě dětem vodáckých nadšenců všech možných vodáckých oborů nejvíc pro jejich vodáckou cestu nepomohlo chvíli ten slalom jezdit. Některým z nich vydrží závodění na celý život, všem ale vydrží na celý život to, co se přitom naučí. Pro rodiče-vodáky to má řadu výhod. Děti už po krátké době budou na úrovni, kdy budou schopny sjíždět toky s rodiči-vodáky. Ovšem za další krátkou dobu budou už mít ve svém umění před rodiči náskok. Protože vodáctví je velmi populární, jezdí se na školní vody, rodinné vody, oddílové vody, firemní vody, skautské vody a další vody, jakékoliv vzdělání v této oblasti pak dítě může bohatě využít, což se o řadě jiných sportů říct nedá. Nakonec i slovo závody patří mezi ty výše uvedené ...vody.

Rozhodnutí pro sportovní činnost není jen tak, klade to určité nároky na děti i rodiče. V dnešní době se sportu věnuje většina dětí a proto by mělo být logické, že rodiče-nadšení vodáci zvolí pro své děti sport, který je "v oboru". Protože se pohybuji v několika oblastech současně, zkusím vyvrátit obavy, které slýchávám u turistických vodáků.

Slalom znamená dřít hodiny denně, případně za řevu trenéra, děti to přestane bavit

Prvně příklad z poněkud jiného oboru: Dítě se má naučit hrát třeba na klavír. Pokud v začátku rychle zvládne základy techniky, bude je to bavit, bude si umět zahrát, co chce. Pokud to v začátku nepohlídáte, budete je učit sami bez znalosti techniky a metodiky, nikdy nebude hrát dobře, nezahraje si písničku, která se mu líbí, jen se bude trápit a dříve či později toho nechá.
Stejně tak ve slalomu, doba nucení je ale oproti hudbě velmi krátká. Kdo získá základní dovednost, i když na to musí opravdu zabrat, a to doslova i obrazně, bude mít problém přestat spíš než aby měl problém u toho zůstat. Bude mít radost, že se mu daří v pohodě zdolávat vodní terény. V pubertě se bude i trochu předvádět, jak mu to jde - a to někomu vydrží celoživotně :-) Na obrázku je vidět, jak se chová singlíř zmíněného věku při příjezdu krásné kajakářky:

Singlíř a kajakářka

Slalom se dá jezdit jen jako výkonnostní sport, musí se začít brzy a pak je to velký závazek

Vodní slalom je sport a  sportovec chce mít výsledky. Jenže je mnoho možností. Někdo zjistí, že mu to nejde a nechá toho, takových je málo. Někdo jezdí pár let, pak jezdí celý život na řeky s rodinou, kde se mu díky technice jezdí úplně jinak, vede začátečníky v oddílu a nakonec se ke slalomu vrátí se svými děmi. To je můj případ. Někoho to chytne naplno a dotáhne to k opravdovým úspěchům. Začít se dá kdykoliv a skončit také. Někteří začínají jezdit slalom v pěti a jiní po čtyřítce, u některých to vypadá, že neskončí nikdy, ani kdyby se dožili stovky. Optimální věk pro nezávazné začátky je kolem 8 a pro závodění kolem 11 let. Některé malé slalomáře a slalomářky není v lodi téměř ani vidět:

Předžák

Slalomáři dřou jen na kanálech a nemají vztah k řekám

Děti, které přivádíme na vodu, k ní musí mít vztah vždy, ač jde o slalom nebo turistiku. Bez toho by neměly důvod absolvovat otravné převlékání, sušení, stěhování a další zádrhely veškerého vodáctví. Slalom navíc vyžaduje porozumění vodě, musíte s ní být zadobře, nelze ji ignorovat. Dokonce i olympijský vítěz ve slalomu popisoval, jak stojí u každého potůčku nebo vlnky a dumá, kudy by to jel, jako vodák v knize Zdeňka Šmída. Výsledkem opravdového umění není s vytřeštěnýma očima sjet nějaké místo s větší vlnou nebo válcem, jez nebo Toušickou kaskádu, a problémy řešit eskymáky nebo vypadnutím z lodi. Kdo to nikdy nezažil, nepochopí tu lehkost a eleganci, s jakou lze štíhlou slalomovou loď nastřelit v přesném náklonu do proudu a lehkým tahem za pádlo prolétnout na druhou stranu řeky, eleganci proskočení válce namísto toporného gecnutí s ležením na pádle a to vše s využitím vln a proudů. Kromě zvládnutí vody slalom samozřejmě urychlí zvládnutí techniky záběrů,  dokonce i eskymování:

Na závodech se sedí celý den u kanálu a jede se jen jedna krátká jízda

Samotné sezení u kanálu není sezení, je to velká škola, protože  i cizími chybami se člověk učí. Je zde prostor na to probrat techniku, jízdu i cokoliv jiného s dalšími trenéry a závodníky. Je zde skvělá přátelská atmosféra a čas si ji užít. Jízdy jsou poměrně krátké, ale většina závodníků jezdí ve více kategoriích a za těch maximálně 6 jízd je člověk unavený tak akorát. Jenže dny strávené na závodech nejsou většina času, kdo chce, může jet třeba 8 závodů během 4 víkendů a ostatní dny trénovat nebo splouvat řeky. Pro děti je pobyt na závodech absolutně bezpečný, nesrovnatelně bezpečnější, než při splouvání řek. Všichni jsou neustále "na očích", neexistují zde nečekané překážky a kolem je tolik lidí, že v případě potřeby okamžitě pomohou. Závody se dají brát jako fórum pro sdílení zkušeností a dovedností. Někdy se potká rekreace, závody i turisté, pak to vypadá jako na následující fotce:

Strakonice

Slalomáři jsou ctižádostiví a jde jim jen o vlastní úspěch, zatímco turističtí vodáci si navzájem pomáhají a tvoří dobrou partu.

Zajeďte si takhle v červencový večer do kempu nad Krumlovem a pak si zajeďte na závody o pár kilometrů dál. Na závodech se můžete dát s kýmkoliv do řeči, ve Vltavském kempu to prosím vůbec nezkoušejte. Doba kamarádství všech vodáků a vzájemně se družících part už je pryč. I na vodáckých akcích s účastí cestovek typu splutí Moravice se dá mluvit o všem jiném, než o vodácké soudržnosti. Pohodu a slušnost přinášejí organizované turistické oddíly, ale ty jsou často převálcovány přesilou splouvačů, a to obrazně i doslova. Slalomáři samozřejmě mají jako hlavní cíl být úspěšní v závodech, ale já jsem osobně poznal mezi pořadateli, trenéry, organizátory a dokonce i závodníky reprezentace tolik vstřícných a ochotných lidí, až jsem se tomu sám divil. Tím neříkám, že v turistických oddílech ne, ale jen velmi zřídka na turistických akcích.
Slalom nepřeje přehnaně ctižádostivým. Na úplně obyčejné závody běžně přijíždí česká a někdy i zahraniční elita, která nechává ostatní závodníky o mnoho sekund za sebou, i kdyby se snažili jak chtěli. Ale všichni jsou rádi, že mají jakýsi vzor, raději, než aby se mohli chlubit, že byli první. Na obrázku slovenský reprezentační singlíř Matěj Beňuš dodává odvahu nejmladší singlířce na závodech:

Matej Benus

Závodit se dá i v turistice, na závodech ČPV, mohu tak vlasně dělat závodění i turistiku v jednom

Turistické závody ČPV jsou hezkou kombinací sjezdu a slalomu, vesměs na krásných terénech. Organizátoři i soutěžící patří právě k těm, kdo se snaží udržovat na našich řekách vodáckou tradici, přátelství a spolupráci.
Ovšem samotné závody ČPV nevedou ani zdaleka k takovému zvládnutí techniky a práce s vodním terénem, jako slalom. Rychlé a elegantní projíždění branek nemá smysl, protože je zde hrozba stopadesátkrát vyšší penalizace za dotek, než ve slalomu. Další příčina je i v délce trati, v rozmístění branek a také v řadě nezávodících lodí, které se motají na trati. Paradoxně se na ČPV ani nedá opakovaně trénovat průjezd branky, ve slalomu to pravidla povolují.

Takže ČPV je dobrá věc, všem doporučuji si to projet, ale opravdovou techniku ježdění v brankách získají děti jen ve slalomu. Sice nebude tak snadné stát na bedně vítězů, ale zase se na startu potkáte třeba i s olympijským medailistou.

Musí kvůli tomu děti do oddílu?

Ano. Oddílů je spousta, jejich seznam je zde. Ale každý oddíl funguje jinak, některé oddíly jsou opravdu špičkové a vyžadují tvrdou dřinu, jinde je to volnější až úplně nejvolnější. Není nic jednoduššího se přijít podívat na závody a nebo na trénink a hned můžete vidět, jak to tam chodí. Seznam závodů na letošní rok je rovněž na uvedené adrese.

A na závěr  - na Mistrovství světa můžete už letos

Pokud se mají děti pro tento sport trochu nadchnout, doporučuji návštěvu mimořádné akce, která se koná letos od 11. do 15. září na kanále v Praze - Tróji. Je to Mistrovství světa ve vodním slalomu, kam se sjedou opravdu ti nejlepší. My starší na to můžeme jen obdivně koukat, ale děti tam mohou uvidět, jak by samy mohly jednou jezdit a třeba se právě to stane jejich velkým cílem.

Takže na závěr: To nejlepší, co můžete dát dětem do života, je dovednost v nějaké smysluplné činnosti. Pro nás vodáky je ta volba činnosti jasná a jak zajistit opravdovou dovednost, to jsem se snažil popsat. I slalomáři se zdraví Ahoj a tykají si, takže Ahoj a přijď!

Lubor