Ne, nebojte se, tento příspěvek se rozhodně nebude zabývat erotickými praktikami uřvaného mimozemského prodejce. Zaměří se na jarní Malý Dunaj.

Malý Dunaj (dále jen MD) je rameno vnitrozemské delty Dunaje na území Slovenska a ohraničuje Žitný ostrov. Odbočuje v Bratislavě a ústí do Váhu u obce Kolárovo, i když kilometráž počítá až s návratem do Dunaje v Komárnu. MD jsem měl v hledáčku delší dobu, neb nabízí hezkých 160 km lužního lesa a pádlovacího relaxu. Letošní Velikonoční svátky v pozdním termínu a luxusním počasí konečně tento záměr umožnily.

Plavbu začínám až v místní části Vrakuňa, protože nástup na vodu je blízko železniční zastávky a odpustím si tak průjezd městem. Hned po vyplutí zaujme množství odstínů zeleni. Základní odstín tvoří khaki vody.

Břehy jsou souvisle lemovány porostem s dalšími mnoha odstíny zeleni. Po odpádlování dále od Bratislavy MD ukazuje i hezká místa s popadanými stromy, které v celé délce toku zlomyslně kácejí místní bobři.

Kdo by s bál ukrutného oleje, bude překvapen neb MD stále mírně proudí a dá se vyvinout slušná cestovní rychlost. První z celkem dvou jezů, které na jsou na celé délce toku, přenáším vlevo, je tu pohodlný výlez na molo.

Zajímavou charakteristikou MD je výskyt říčních ostrůvků a ostrovů, na jednom z nich přenocuji.

Je to totální džungle a jen díky tomu, že kopřivy jsou zatím málo narostlé, se po něm dá pohybovat. Jinak pro přespání nabízí MD slušný počet oficiálních tábořišť a nespočet rybářských placů. Další zajímavostí jsou říční mlýny využívající pouze proud vody (neb žádné převýšení zde v rovině není).

Konkrétně tento mlýn je spojen s csárdou, kde je možno se občerstvit a i tábořit. Druhý jez v pořadí je po ukrutném oleji vykoupením, ale nic není zadarmo, že?

Druhé přespání na rybářském placu. Nutno podotknout, že břehy MD jsou bahnité a nalézt místo kde se dá vylézt, aniž by se člověk do bláta bořil, není jednoduché a pokud se blíží večer, nesmí se při možnosti dobrého výlezu příliš váhat. Po ranním protažení pádlováním dorážím na soutok s Váhem.

Již nějaký ten kilometr před ústím do Váhu se charakter břehů změní, jsou zasypány lomovým kamenem. Na Váhu zeslábne odstín zeleně a břehy jsou nadále vyskládány kamenivem. Skládá je sem lodní bagr. Ale břehy, které nejsou vyskládány, již nejsou bahnité jen písčité. Nicméně proud zeslábne a pádlovat se prostě musí.

Jak tak pádluji, najednou ucítím slanou vůni a uslyším křik racků. Vjíždím do mořské zátoky s vlnami na pobřežní pláži, na vzdáleném pobřeží leží vrak lodi. Takový je dojem při vplutí do velkého Dunaje.

Celkem upádlováno nějakých 150 km, přeneseny 2 jezy, zabit 1 komár. Viděno spousta zvěře a minimálně padesát odstínů zeleni. Pádlující posádka na vhodném plavidle (kanoe/seakajak) dá MD za dva dny (na nafukovačce jsem vyjížděl v pátek okolo 16 a dojel v neděli v poledne). MD se svým charakterem hodí k pokusům o navyšování osobních vzdálenostních rekordů a docela by se mi na něm líbil i nějaký ultramaraton se vzdáleností přes 100 km. Ale je možno ho pojmout i jako týdenní vodu na dovolenou.

Tibor