Možná, že většina z Vás zaznamenala snahy některých sdružení o větší dostupnost řeky Moravy pro vodáky. V plánu bylo zajištění lepší infrastruktury, lepší dostupnosti, větší bezpečnosti atd. Jenomže řeka Morava protéká též chráněnou oblastí Litovelského Pomoraví a v tomto úseku může být sjíždění zakázáno. V současné době se toleruje splutí až k Hynkovu jezu po Moravě, dále až pod ústí Cholinky je po řece zakázáno jezdit. Musí se Mlýnským náhonem. To je již delší dobu známé, ale s nárůstem počtu lodí a vodáckých aktivit by ani horní část CHKO neměla být tolerována a měl by se striktně dodržovat zákaz v celém úseku. Ten by měl platit už od Litovle v termínu 1.4.-31.7. Důvodem je hnízdění ohrožených druhů ptáků – ledňáček, kulík, pisík.
Dne 4.10. proběhl seminář "Vodáctví v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví", kterého se zúčastnilo kromě občanských „vodáckých“ sdružení Krásná Morava a Vodácká Morava, také půjčovny lodí, cestovky, ochranáři, ornitologové, hydrologové, majitelé MVE a Povodí Moravy. Výsledkem je, že správa CHKO, Povodí, Unie pro řeku Moravu a ornitologové se bojí navýšení počtu lodí a tím rušení ohrožených druhů ptáků. Vysoká frekvence průjezdu lodí způsobuje stres pro inkubující ptáky a představuje pro ně riziko. Jak uvádí ze správy CHKO Karel Poprach na dotaz ohledně počtu populace pisíků a kulíků v porovnání s ledňáčkem:
Bohužel jsou na tom podstatně hůře. S. Bureš a T. Retek ve své práci z roku 1993 (Zprávy MOS 51) uvádějí u pisíka v NPR ve období 1987-1993 14-17 párů, u kulíka 1-8 párů. Od roku 2005, kdy se monitoringu těchto druhů intenzivně věnuji, jejich početnost v NPR významně klesla, cca na třetinu uváděných počtů. Zde si troufám říci, že pokles početnosti hnízdících párů kulíka a pisíka je již důsledkem vysokého počtu projíždějících vodáků NPR v současnosti.
Na dotaz, proč by měli být omezováni pouze vodáci, odpovídá biolog Stanislav Bureš:
Jako vodak, ktery splul tyto useky snad stokrat a soucasne biolog vim, jak negativne pohyb vodaku na techto usecich pusobi. Ani rybar, ktery stoji, ci sedi v klidu na jednom miste, pokud to neni zrovna nad hnizdem lednacka, nemuze zpusobit tolik skody. Cinnost jinych skupin - cyklistu, pesich turistu ap. je v tomto useku NPR vyloucena. Tam se nikdo po sousi prakticky nedostane, jen nadseny biolog brodici se svizely, koprivami, bahnem. V tomto useku je tedy rec jen o vodacich!
Jako alternativa se jeví obeplutí Moravy od Litovle přes náhon zvaný Malá voda. Jenže tento úsek je v současné době totálně zapadaný stromy a neudržovaný. Z hlediska ochrany sice též protéká CHKO, ale tyto kolizní druhy na kanalizovaných úsecích nehnízdí, protože nemají v podstatě kde. Proto biologům a ochráncům přírody zatím nevadí pohyb vodáků v těchto náhonech. Je to ale otevřená věc, nic není jisté.
Dalším problémem je táboření, které hodně v této oblasti chybí. Vodáci buď využívají správou CHKO nouzová tábořiště (jez Templ, most Střeň) nebo v horším případě táboří někde volně v přírodě. Často i chybí jen informace, kde tábořiště vlastně je. Neinformovaní vodáci občas táboří na zakázaném místě přímo u jezu Hynkov (251,1 ř.km), místo aby sjeli kousíček níž a tábořili na tolerovaném místě u hřiště (wc, občerstvení u mlýna). Fakt je ten, že i Správa CHKO bude nucena s nárůstem návštěvnosti přehodnotit dosavadní názor, tzn. možnost nouzového táboření v CHKO na jednu noc, protože je rozdíl, když v CHKO "nouzově" táboří 500 nebo 5000 vodáků za sezónu.
Pokud by se nepodařilo vyjednat určité vyjímky, respekvive jízdu po náhonech, přestala by být řeka Morava pro vodáky zajímavá. CHKO je v podstatě uprostřed sjížděného vícedenního putování a toto zkrácení by jistě mnoho lidí odradilo. Kdyby měl zákaz omezenou dobu platnosti, tedy v předběžném návrhu od dubna do července, pak by zůstal v podstatě jeden měsíc na prázdninovou plavbu. Jde jen o to, kolik lodí by se tam pak nahrnulo.
Petr