Zdálo by se, že řeku Labe zná každý vodák: "Jo Labe, to je divočárna pod přehradou ve Špindlu, a pak pěkný úsek pod Vrchlabím". Ano i ne. Zmíněné úseky jsou celkem jen 30km dlouhé, jenže co těch dalších 300km? "To jsou pak samé oleje a jezy, pod Hostinným vodáka na řeku nedostaneš," myslí si většina vodácké veřejnosti. Jenže to je velký omyl. Když pominu pěkný úsek např. u Děčína, tak je zde ještě jeden velmi zajímavý. Úsek, kde je voda celoročně, kde nepotkáte vodáka, kde hospody máte přímo na řece, kde uvidíte ledňáčky i volavky a jistě by se dalo vyjmenovat několik dalších kladů. Ano, vypadá to jako vodácký ráj. Opuštěný, bez lidí a přesto krásný. Dobrá, nebudu více napínat a prozradím, o co se vlastně jedná.

Když labská voda doputuje až do přehradní nádrže Les Království pod městem Hostinné, začíná se dále ubírat ke Dvoru Králové. Těchto 6km je velmi pěkných, kde nejprve jedete v hlubokém údolí, které se postupně otevírá. Řeka teče pěkně svižně, až se zabrzdí na prvním jezu ve Dvoře. Některé průvodce popisují možnost jet dále přes Dvůr náhonem, jenže ten je již několik desítek let zasypán. Musíte tedy jez přenést, což není žádný velký problém a pokračovat dále do Dvora. Zde však začínají potíže. Následují vysoké regulační zdi a v nich jsou dva kolmé stupně (někde se uvádějí 3, ale jsou opravdu jen dva) s pěkným vývarem. Za malé vody se to dá skočit, jenže za trochu větší jsou velmi nebezpečné. Před prvním stupněm však naleznete únikové schůdky vpravo. Jsou sice úzké, ale je to jediná cesta ven z regulace. Pak je nutno přenést lodě podél nábřeží až pod druhý stupeň, což je zhruba 700m. Pokud budete mít zájem, je možné se podívat i do ZOO, které je od prvního stupně vzdálené asi 600m.

Věřím, že Vás "ráj" nepřestal bavit a že budete číst dále. Vzhledem k těmto potížím je lépe nastoupit až pod Dvorem, i když se tím obětuje 6 pěkných kilometrů na vodě. Dále je to však také pěkné. Koryto je široké asi 7m, řeka teče v pěkných peřejnatých místech mezi loukami a lesy. Celý tok je opět lemován stromovím, kde hnízdí množství ptactva. Z ráje jste vytrženi jezem v Žírči. Je vysoký a nesjízdný, nicméně přenášení je bezproblémové. Opět následují pěkná peřejnatá místa, romantická zákoutí, plavba úplně mimo civilizaci, až najednou je tu jez v Stanovicích. "Sakra, další jez," pomyslí si většina. Tento je ale trochu zvláštní. Z místního mlýna si totiž majitel udělal hospodu se zahrádkou přímo u vody. Takže i když nechcete, přenášíte přes zahradu hospody. A proč se nezastavit, když ceny jsou velmi lidové. Pokud je málo vody, dá se jez přetáhnout i po spádové desce v místech, kde neteče voda. Ta je skoro všechna odvedena náhonem, ale opět se po 50m vrací zpět.

Dále se Labe zařezává do hlubšího lesnatého údolí, kde opět pěkně svižně teče. Takto to řece vydrží až do Kuksu. Za kamenným mostem máte dvě možnosti. Vlastně tři. Buď pokračovat dál po řece, ale to by byla škoda, nebo vystoupit a jít se přes most podívat na zámek Kuks, na který vidíte přímo z lodi, nebo opět zamířit do hospůdky, která má zase lavičky těsně u řeky. Takže varianta pro různě zaměřené osoby v partě – jedni čekají v hospodě, druzí jdou na prohlídku zámku.

Tak, máte za sebou 10km a co jste vše neviděli, že? Zámek, dvě hospody, tekoucí voda, řeka bez vodáků a návalů ... Ještě pochybujete o vodáckém ráji? Dobrá, námi popisovaný úsek nekončí. Pod Kuksem to ještě pěkně teče až do Brodu, kde jsou dva mosty. Odtud se začíná spád zmenšovat, jelikož přicházejí občasné jezy. Oleje před nimi jsou již delší. V Heřmanicích je jez nesjízdný a je tam i trochu problém s přenášením. Majitel si pozemek u řeky oplotil, takže je nutno přenést lodě okolo plotu až na most za jezem, a pak se po druhé straně vrátit pod něj. Je to zhruba 200m přenášení. 3 kilometry od tohoto jezu je další, ale rozpadlý. Je v něm sousta rozvaleného kamení, nicméně zkušený vodák si cestičku najde. Jinak není problém přenést či překoníčkovat přímo řekou.

Pomalu se začínáme blížit k Jaroměři, výstupnímu místu popisovaného úseku. Před Jaroměří je jez, který se dá buď přenést vlevo, popřípadě za malého stavu vody přímo po spádové desce. Pozor na případné sjíždění za nižšího stavu vody na jezu. Na koruně jsou totiž železné larseny, které by mohly poškodit loď. Posledním jezem je zdánlivě sjízdný před silničními mosty v Jaroměři. I když přes něj většinou voda teče, tak ho nesjíždějte. Pod ním jsou schované opět železné traverzy, které nejsou v přepadávající vodě vůbec vidět! Jez se dá buď přenést po šikmém pravém břehu nebo je možné ho překoníčkovat taktéž po pravém břehu. Pak následují dva silniční mosty a za nimi se většinou končí. Je možné si trasu ještě prodloužit o přenesení jezu parkem a pak splutím až k ústí Úpy nebo je možné pokračovat dále pod Jaroměř.

Většinou se ale končí v Jaroměři, jelikož délka trasy ze Dvora 20km, a na jednodenní výlet je toho až dost. I když vím, že o ráji jsem vás asi nepřesvědčil, přesto si tento opomíjený úsek zasluhuje vodáckou pozornost. Prvních 10km je fakt velmi pěkných, druhých 10km to už moc neteče. Voda je zde celoročně a obtížnost je ZW, takže i začínající vodáci by tento úsek mohli zvládnout. Pokud zde budete hledat půjčovnu, nejbližší je půjčovna Metuje. I na tuto trasu vás vybaví plánkem.

Trasy, které jsem již popisoval (Metuje, Úpa), a teď i Labe jsou většinou jednodenními úseky. Proto asi zůstanou mimo zájem delších prázdninových sjezdů. Na druhou stranu právě půjčovna Metuje má ve své nabídce i možnost, že vám převeze půjčené lodě mezi těmito řekami, takže si můžete během několika dní sjet 3 různé řeky. Všechny se navíc stékají v Jaroměři, kde končí i popisované úseky, tudíž vzdálenosti na přejezdy mezi nimi nejsou nijak velké.

Petr